Ztracená generace
Určitě jste se alespoň někdy setkali s dělením generací. Mohli jste se setkat se termíny generace x, y, z, nebo baby boomers či husákovy děti. Existují také různé generační podkategorie jako třeba mileniáloxé nebo multitasking. Každá generace má svá specifika, potřeby, požadavky a jsou odrazem většinového životního stylu, který je pro danou dobu typický. Se kterou skupinou se už téměř nesetkáte, protože se o ní již takřka nemluví je ztracená generace, nebo také válečná generace. Snad je to proto, že většina lidí této generace již nežije.
Přitom, abychom pochopili dnešek, měli bychom znát, co prožívala a čím si procházela ztracená generace.
Termín ztracená generace poprvé použila francouzská spisovatelka Gertruda Steinová a měla tím na mysli generaci spisovatelů, kteří se narodili kolem roku 1900. Mezi tuto generaci patřil například Ernst Hemingway. V přeneseném slova smyslu se jedná o generaci, která prožila první světovou válku, velkou ekonomickou krizi ve třicátých letech, druhou světovou válku a v našich poměrech také komunistickou totalitu a někteří se dokonce dožili sametové revoluce. To je pro jeden lidský život příliš mnoho. Je celkem pochopitelné, že takto hluboce poznamenaná generace nutně musela poznamenat generace následující. A také vzhledem k hlubokým životním zkušenostem je samozřejmé, že tato generace se velmi výrazně odlišovala ve svém životním přístupu například od nás.
Co bylo pro tuto generaci typické?
Tato generace dokázala vyžít z ničeho a byla velmi spořivá. Mezi životní hodnoty těchto lidí byl mír a rodina. Byli velmi pracovití. Často doufali, že se propracují k lepším zítřkům, což se bohužel nestávalo. Ke vzdělání měli kladný vztah, ale většina nedosáhla na žádné vzdělání, protože museli hned po ukončení základní školy nastoupit do zaměstnání, stejně tak cestování byl nadstandard, který si dopřáli jen párkrát za život.