Jeden den navíc

Základní argument je logický: díky moderním technologiím nám ubylo práce, a pokud se podíváme na páteční pracovní morálku na mnoha místech, tak opravdu není důvod, proč si z pátku neudělat rovnou volný den. Čemu by to prospělo? Třeba tomu, že dvoudenní víkend moc neláká k cestování a objevování. Cestovat někam v sobotu jen proto, abychom v neděli hned zase pospíchali zpátky, to má smysl tak možná na chatě, ale rozhodně ne u nějakých cizokrajných destinací.

Jeden den volna navíc by nám tak dal šanci rozvíjet své cestovatelské vášně, vyjet někam, kde to neznáme, místo toho válení se doma. Kromě toho, mnoho z nás by ten jeden den využilo například k rozvoji svých talentů, na které v průběhu nabytého pracovního týdne není čas. Možná jste druhý Picasso, Bach nebo třeba Keith Richards, ale nevíte o tom, protože veškerý čas trávíte v práci, nebo zotavováním se z řečené práce. Zájmy ale nemusejí ale být tak abstraktní. Spousta z nás by se třeba ráda konečně naučila programovat nebo nový cizí jazyk, ale po osmi hodinách na to prostě není energie.
 
Otázkou je, budeme skutečně den volna navíc využívat efektivně, a můžeme si jej všichni dovolit? Pro ty, co mají ve smlouvě pevně zakotvenou pracovní dobu, to zní lákavě, ale co ti, kdo pracují na nepopulární nulový kontrakt, a počet jejich pracovních hodin se tak odvíjí od libovůle zaměstnavatele?

Tito lidé už teď často balancují na hranici udržitelnosti, a další snižování pracovní doby bez patřičného navýšení hodinového platu by pro ně mohlo být likvidační. Den volna navíc bude příjemný hlavně pro ty, co mají své jisté, ale jak by dopadl na ty nejchudší? Nezneužili by jej obchodníci jako argument pro krácení pracovní doby? Takže, než se nadšeně pustíme do plánování třídenního víkendu, měli bychom se zamyslet nad tím, jestli kromě naší delší relaxace nemůže někomu také ublížit.